Různé psychotropní látky provázejí lidstvo asi odedávna. Byliny a houby, které vyvolávaly halucinace či jiné extatické prožitky byly používány šamany při řízených náboženských obřadech. I v našich lesích rostly a rostou houby a byliny, které mají halucinogenní účinky a lidé je přirozeně znali, ale spíše se jim vyhýbali. V minulosti se dosud nestalo, že by celá generace mladých lidí toužila po opakované intoxikaci psychotropními látkami, to se stalo až nám. První potíže se zneužíváním drog se objevily začátkem minulého století u zlaté mládeže, tedy mladých dospělých zámožnějších rodičů z městských aglomerací.
Tenkrát byl populární kokain a opium, mládež se nudila, potřebovala ventil ze zlaté klece. Další vlna přišla v šedesátých letech s hnutím hippies. Pro hippies byly drogy bránou do svobody, protestem proti pravidlům. I moji pacienti mi občas říkají, že když si vezmou drogu, tak se cítí svobodní. Že je to jen přelud, a ve skutečnosti je droga zbavuje posledních kousků svobody, se těžko vysvětluje.
Zhruba posledních 15 let se zcela změnil profil mladých lidí, kteří přicházejí do nemocnice pro první příznaky duševní nemoci. Devadesát procent těchto mladých lidí pravidelně zneužívá drogy. U nás především marihuanu a pervitin, většinou se jedná o kombinaci pravidelného užívání marihuany a experimentování s dalšími volně dostupnými drogami. A drogy jsou opravdu volně dostupné. Dávka vyjde finančně zhruba na částku týdenního kapesného běžného teenagera, kdo chce, ví kam má zajít. Drogy páchají v mozku mladých lidí nenapravitelné škody. Je dokázáno na mnoha studiích, že poruchy paměti, soustředění a volních schopností u pravidelných kuřáků marihuany zůstávají i po odplynutí intoxikace. Lidově se tomu říká „vyhulenost“. Takoví lidé ztrácejí motivaci v životě něco dokázat, dosahují na nižší pracovní pozice, pokud vůbec pracují. Část uživatelů marihuany a pervitinu však přichází pro závažnější nemoc a to pro rozvoj schizofrenního onemocnění. Mají pocity sledování, slyší hlasy, chovají se agresivně, nelogicky, chaoticky. Nárůst schizofrenních onemocnění v souvislosti s užíváním marihuany a pervitinu je tak obrovský, že se kvůli tomu začínají přepisovat učebnice psychiatrie.
Zastánci legalizace marihuany tvrdí, že se jedná o přírodní látku, „měkkou drogu“, která je neškodná a „za našich mladých let jsme na zábavě taky hulili jointy a nic se nestalo“. Dnešní marihuana je ale úplně jiná rostlina, než ta před 30 lety. Marihuana obsahuje množství látek, ale nejvýznamnější z nich jsou tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol. THC je zodpovědný za její psychoaktivní účinky-tedy zklidnění, vysmátost, halucinace a také provokaci psychotických stavů, které mohou být přechodné i trvalé. Kanabidiol je naproti tomu látka, která mozek chrání, má protizánětlivé, antipsychotické a antiepileptické účinky. V původní droze byl poměr těchto látek vyrovnaný. V nynějších kultivarech je obsah THC až 30%, obsah kanabidiolu 1,5%. A tohle kouří naše děti tak často, že jsme se umístili na prvním místě na světě v užívání marihuany u náctiletých.
Současný stav je nemocí celé společnosti. Já osobně si myslím, že mladí lidé se stali spíš obětí této nemoci, ale plně rozkrýt její příčiny není v mých silách. Každopádně se zdá, že prevencí je pravidelný zájem rodiče o svoje dítě, podporování mladého člověka ve věcech, které ho baví (samozřejmě, pokud se nejedná o nelegální činnosti), vyžadovat plnění dohodnutých pravidel, ale zároveň nebránit v dospívání (tedy podporovat samostatnost). Nefunguje bohužel to, do čeho jde nejvíc peněz, tedy osvěta na školách.
Začala jsem parafrází hlášky ze známého filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Podobnou hláškou skončím: „Každému, kdo tu byl, jsem to říkal, ale je to marný, je to marný , je to marný. „ A stejně jako doktor Chocholoušek z filmu bych mohla říct: „Vy nás ale zásobujete..“ Radost z toho ale nemám.